
Každý, kdo otevře tuto internetovou adresu zcela jistě a nepochybně zná dr. Annu Bauerovou, historičku a oblíbenou spisovatelku – každý její román je přece vždy během několika málo týdnů vyprodán a navíc ochotně přijímá pozvání k besedám, do škol i klubů.
Dr. Bauerová miluje historii jako takovou, ale přesto má období, které ji oslovilo více – dobu, kdy na území Evropy žili Keltové. Už v roce 1988 vydala populárně naučnou knihu mapující období mezi roky cca 600 – 0 před n. l. Zlatý věk země Bójů, která dodnes vévodí mnoha knihovničkám milovníků tohoto období. Máme jí všichni – však jsme právě tady povětšinou brali základy svých „keltských“ vědomostí.
Dnes se věnuje především psaní románů z doby Keltů (a starého Říma) a jen s malou mírou nadsázky se dá říct, že i ony mohou klidně sloužit jako učebnice. Tak věrné jsou totiž reálie (počínaje oblečením, přes hierarchii společnosti až po výzbroj vojáků), na jejich pozadí se odehrávají strhující příběhy lásky, nenávisti a třeba i bojů, jejichž detailní popis také mistrně ovládá. Ve volných chvílích (jichž je ovšem jako šafránu) se věnuje práci ve sdružení Lugh a také ráda putuje po keltských hradištích a věřte, že pokud by se vám podařilo v jejích románech rozklíčovat jejich původní názvy, mohli byste se podle nich klidně vypravit na výlet „po stopách Keltů“.
Dr. Bauerová vydala na deset románů a už nyní se její příznivci mohou těšit na další. A přestože na přelomu června a července oslaví významné životní jubileum, novou její knihu můžete čekat už na podzim.
Vážení přátelé,
je to konečně tady.
Po delším čekání na konkrétní zprávu, co letos bude či nebude (může či nemůže být) v Českých Budějovicích, jsem nakonec toto čekání (po poradě s výtvarným jádrem našeho sdružení, na němž jeho výtvarné aktivity stojí) sám ukončil a poděkoval o. p. s. Bazilika za snahu.
Žádná výstava Lughnasadh se v letošním roce ani nechystá, ani nebude konat.
Je to sice poprvé od prvního ročníku jejího konání v roce 1997, ale čím víc o tom jako nový občan Roztok (a postarší důchodce) uvažuji, tím víc jsem přesvědčen o tom, že půjde o zdravou změnu. Je třeba načerpat trochu víc energie, než dosud – a to se bez aktivnější spolupráce neobejde. Zatím na ni nebylo dost štěstí. Třeba mu tentokrát pomůže čas.
Protože se letos žádná výstava nechystá, posouvám svolání valné hromady sdružení LUGH na listopad tohoto roku. Domluvíme zde organizační a jiné podmínky výstavy „Beroun Lughnasadh 2010“, což je plánované bienále, o kterém již byla řeč. Dále bude zpřesněno inspirační téma a sestaven seznam všech účastníků této chystané výstavy (resp. zájemců o účast na ní).
Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně dlouhou dobu, využijeme ji (spolu se všemi budoucími vystavujícími) k hlubšímu zamyšlení nad tím, co vlastně visí nad hlavami všech Keltů nepochybně již od dob Alexandra Velikého. Tehdy jej na jeho žádost navštívili Keltové a on se jich zeptal z čeho že mají největší strach. Odpověděli mu: „Největší strach máme z toho, aby nám nebe nespadlo na hlavu.“ Když odešli, podivil se tomu Alexandr a poznamenal: „Ti Keltové si o sobě opravdu dost myslí.“ A naše téma bude vycházet právě z této situace.
Zatím se alespoň zamyslíme nad otázkou: „Kdy keltské nebe padá na keltské hlavy?“ Pak nad tím co uděláme, aby nám to nebe na hlavu nespadlo.
Hezké přemýšlení přeje váš
Josef Ryzec
(iDnes.cz)
Na Spiderwoman dohlíží i Lenin
Společenství výtvarníků Lugh pořádá podvanácté letní výstavu na počest keltského svátku Lughnasadh. V berounském muzeu je – pod záštitou českého velvyslance v Irsku Josefa Havlase – už potřetí. Několikrát ji hostil pražský Vyšehrad, západočeský hrad Seeberg a loni zámek Kačina. Kladem vystavujícího uskupení je rozvětvená základna a vstřícnost k příchozím výtvarníkům, takže neprezentuje jen uzavřenou sestavu autorů.
Rodí se nová hvězda?
Iniciátor výstavy Josef Ryzec tentokrát zadal téma „Keltští pavouci zachraňují svět“. Díla sedmatřiceti výtvarníků naleznete ve třech prostorách: v hlavní budově muzea, v exteriéru Geoparku Barrandien a hlavní část expozice vedle historické sochy svatého Jana Nepomuckého v přilehlé síni Konírna.
Výstavu, respektive její leitmotiv, umocňují pavučinové dekorace napříč celou expozicí.
Nechtěným paradoxem u vchodu Geoparku je „odložená“ socialistická socha Lenina. Tu pochopitelně přebíjejí vystavované skulptury Olbrama Zoubka, Petera Orieška či Martiny Fotrové. A zejména dřevěné sochy Andreje Németha, citlivě konvenující s tématem i prostředím.
Nepřehlédnutelná je plastika Spiderwomen ze dřeva, kovu a juty od Barbory Fausové. Stejná autorka potvrzuje vysokou kvalitu i bronzovými reliéfy. O této mladé sochařce brzy nepochybně uslyšíme víc.
Mezi obrazy zaujme Pavoučí geomantie Aleše Krejči, díla Karla Práška, Josefa Ryzce nebo akryl s poněkud tenisovým názvem Poslepu na síti Valentina Popova. Příjemně působí i dvě nonkonformní dílka tajemného Josefa K. Expozici dotvářejí některá díla výrazně nižších kvalit, což bývá už pomalu tradičním rysem kolektivních výstav.
Lughnasadh dává prostor i umělecké fotografii. Té letos vévodí ženy. Vedle stálic oboru Blanky Chocholové či Hany Rysové stojí za pozornost díla Zuzany Vopálkové, Silvie Lešikarové a Dany Frantálové. Kredit fotografů zachraňuje mystický Osud Viktora Sýkory.
Součástí expozice jsou rovněž práce dětí. Z nich vyčnívají dílka bratří Květoňů či Františka Javorského. Nedětsky naopak působí domalovávaná fotografie devítileté Aničky Truplové, zcela postrádající hravost.
Kvalitu celé akce umocňuje špičkově zpracovaný katalog, který není pouhým seznamem děl, ale svébytnou publikací se širokými informacemi o keltské kultuře i sdružení Lugh.
***
Recenze
hodnocení 80 %
KOLEKTIVNÍ VÝSTAVA
Lughnasadh 2008
Muzeum Českého krasu, Husovo nám. 87, Beroun, kurátor Josef Ryzec. Výstava trvá do 16. září, www.muzeum-beroun.cz
V sobotu 6. září se v Geoparku Barrandien Muzea Českého krasu v Berouně, jež je spolupořadatelem výstavy Lughnasadh 2008, sešli někteří z těch, kteří se přihlásili v rámci velkého Sčítání keltského lidu vyhlášeného Josefem Ryzcem, předsedou společnosti Lugh, a Lunwerem, druidem kmene Deraois.
Připomeňme, že sčítání bylo zahájeno spolu s vernisáží výstavy Kačina Lughnasadh 2007 a ukončeno 31. ledna 2008, kdy začíná svátek Imbolc, který je oslavou bohyně Brighid. Od té doby tedy máme 271 registrovaných „Keltů“, přičemž nejmladšímu je jeden rok a nejstaršímu 78. Průměrný věk je 31 let.
Josef Ryzec položil základní otázku: Jaký by měl být cíl této a podobných. Přítomní se shodli na tom, že především je třeba šířit všestranné znalosti o životě Keltů v dávném Boiohemu – v Čechách.
Další setkání plánuje Josef Ryzec, předseda společnosti Lugh přibližně za půl roku.